Malý medvěd z Krumlova

Velký příběh v malé ozdobě

Když se řekne Český Krumlov, mnohým se kromě zámku a malebných uliček vybaví i medvědi. Jsou s tímto městem spjati už po staletí a stali se tichými strážci jeho historie. Nejsou jen oblíbenou atrakcí, ale i připomínkou dávných časů.

Prvního medvěda zde chovali už v 16. století, v době, kdy panství patřilo mocnému rodu Rožmberků. Ti se hrdě hlásili k italskému šlechtickému rodu Orsini, v jehož znaku byl právě medvěd. A tak se zrodila tradice, která přežila staletí.

Písemné záznamy z roku 1707 už mluví o čtyřech medvědech v zámeckém příkopu. V 19. století byl chov na čas přerušen, ale Karel Schwarzenberg ho v roce 1857 obnovil, když do Krumlova přivezl medvědí pár z Rumunska.

Na začátku nového tisíciletí si krumlovští medvědi získali srdce celé republiky. Když se v roce 2000 narodila tři medvíďata a jejich matka se o ně nechtěla starat, ujali se jich zkušený medvědář Jan Černý a filmař Václav Chaloupek. Výsledkem byl oblíbený večerníček Méďové, který dětem přiblížil medvědí svět s láskou a něhou.

Dnes se v příkopu procházejí medvědice Marie Terezie a sourozenci Vilém a Polyxena, kteří byli zachráněni před nelegálním převozem a našli v Krumlově nový domov. A město je miluje dodnes. Slaví s nimi narozeniny, nosí jim dárky, stará se o jejich pohodlí.

I v zimě, kdy krajina usíná pod sněhem a medvědi se schoulí ve svých brlozích, jsou stále přítomní – v příbězích, v srdcích lidí… a teď už i v našich vánočních ozdobách.

Tito sklenění medvídci jsou ručně foukaní z českého skla a pečlivě malovaní. Každý je originál. Můžete si je pověsit na vánoční stromek, přidat je ke smrkovým větvičkám nebo je věnovat jako jedinečný dárek, který má svůj vlastní příběh.

Každý medvídek v sobě nese kousek Krumlova – jeho historii, kouzlo tichých uliček a tu zvláštní atmosféru, kterou si člověk chce odnést domů.

Vyberte si svého medvídka a nechte vánoční světla rozsvítit váš domov. A až se na něj budete dívat, vzpomenete si na to malebné město, kde ve svých brlozích skuteční medvědi stále spí. A že jste tam byli i vy…